Rozhovor s Františkem Kotletou: "Šukám recenzenty a obchoduji s polským salámem!"

26. října 2018 v 16:32 |  Rozhovory

Z Františka Kotlety se pomalu stává fenomén. Roky nikdo nevěděl, kdo doopravdy je. Podle místostarosty obce Budišovice Jiřího Popioleka (Všiměte si, že už ten název dědiny zní vymyšleně, ale opravdu není, byla jsem tam. Je to díra o sedmistech lidech a najdete ji dokonce na Wikipedii společně s doprovodnými fotkami stromů, tamní mateřské školy a obchodu s potravinami. To je věc, co?) jde o syna Michaila Gorbačova a agentky CIA, která uprchla do Jižní Ameriky před STB a KGB. Dospělý František se s literaturou údajně seznámil v heřmanické věznici, kam byl zavřený proto, že zmaloval dokulata sedm policistů, kteří mu šli rozehnat ilegální párty připomínající oslavu narozenin Adolfa Hitlera. Podle jiných je toto jméno pseudonymem pro spisovatele Leoše Kyšu. Ať už je to tak či tak, jeho knížky musí psát opravdový génius. Nebo magor. To je kolikrát to samé. Je autorem dnes už kultovní série o sympatickém upírovi Janu Bezzemkovi, co bojuje proti invazi mimozemšťanů - Bratrstvo krve: Hustej nářez, taky cyberpunkové akčňárny Lovci, detektivek z prostředí démonů a duchů a mnoha dalších. Jaký má názor na recenzenty a čím se živí mimo psaní?


Knižní díra:
Nebudeme začínat rozhovor obligátním "odkud jsi" anebo "jak si představuješ svoji budoucnost", co si myslíš o tvorbě svých kolegů, či jestli jsi jen Kulhánek v bekovce. Ale co by nás zajímalo je, jakou z ženských postav, které jsi napsal, bys z postele nevyhodil a proč.
Franta:
Z postele bych nevyhodil žádnou. Mě přijde, že odmítat sex je nemravné a společensky nevhodné. Je to jako mít rozepnuté sako a pod ním kravatu bez spony. Prostě něco, co by gentleman neudělal. Co se pak týče mých ženských postav, miluji je všechny, i ty největší záporačky. Ty asi nejvíc. Teda až na Zmiju. S tou bych to nedělal ani za nic.

Knižní díra:
A co taková Diana?
Franta:
Já úplně nejsem expert na gender, ale Diana má jenom ženskou duši. A jsou ženy, u kterých bych chtěl píchat jejich duši, ale to je věc spíš symbolická.

Knižní díra:
Ano, říká se, že charakter nešukáš. Ale do které bys šel kvůli její povaze?
Franta:
Rozhodně do Pouštní růže z Perunovy krve. A taky samozřejmě do Petry z Bratrstva krve, Alice ze Spadu a pochopitelně do Dominiky z Příliš dlouhé swingers party. Ono je to s těmi postavami u mě složitější v tom, že každá má nějaký svůj předobraz v reálné ženě. Když píši silné a zajímavé ženské postavy, je to prostě proto, že jsem takové potkal a inspirovaly mě.

Knižní díra:
A na kterou postavu, kterou jsi napsal, jsi nejvíce pyšný?
Franta:
Samozřejmě na Bezzemka. On je v podstatě trošku trouba, který ale věci dotáhne do konce. Takže už je ti jasné, že jeho předobrazem jsem já sám.

Knižní díra:
Tím jsi nám nevědomky odpověděl na otázku, se kterou postavou se nejvíce ztotožňuješ. Ano, Bezzemek je aktér v mnoha vlhkých ženských snech.
Franta:
Jistě sis toho všimla, ale červenám se.

Knižní díra:
Neplánuješ v blízké době nějakou změnu žánru?
Franta:
To je těžký. Autor by mě být pro čtenáře čitelný. Začít teď psát filosofické romány z antiky nebo nějaké intelektuální masturbace z pražské náplavky, by bylo trošku dementní už jenom proto, že čtenář ode mě něco očekává. Pokud to udělám, tak pod nějakým pseudonymem.

Knižní díra:
A práskneš ho na sebe, aby si tě fanoušci mohli dostatečně vychutnat?
Franta:
Určitě.

Knižní díra:
Takže?
Franta:
Já bych klidně odpověděl, ale zatím není o čem mluvit, tedy nemám nic pod pseudonymem, co bych chtěl čtenářům předložit. Myslím, že věci kolem popularizace vědy je asi moc nezajímají. :-)

Knižní díra:
Jak se vyrovnáváš s negativními recenzemi? Bereš to s nadhledem anebo po nocích pláčeš do polštáře a házíš cihly do oken?
Franta:
Víš co o recenzentech říkal Hemingway, že jo?

Knižní díra:
"Kritici… jsou vši, které lezou po literatuře."? :-D
Franta:
Že jsou vši v kožichu literatury. :-) Já recenze neřeším. Recenze není pro autora, ale pro čtenáře. Někteří recenzenti píší recenzi jako nějaké rady pro autora, snaží se mu otcovsky (či mateřsky) radit. To je dementní samohana, která tak nějak vypovídá hlavně o autorovi recenze. Recenzent má napsat, pro kterého čtenáře dílo je, či není. Já obecně recenze nečtu a nedávám zpětnou vazbu recenzentovi. Od toho tu autor není, aby vychovával recenzenty. Bohužel, někteří recenzenti mi pak posílají své recenze a chtějí, abych je chválil, nebo s nimi polemizoval nebo já nevím co. Jednou jeden napsal, že čtenáři čtou mé knihy jenom proto, že jsou zblblí vychytralou reklamní kampaní a chtěl, abych ho v tom podpořil. Tak jsem mu napsal, že je kokot a zablokoval si ho, aby mě neotravoval. Možná tak mám u recenzentů horší pověst, než Hemingway. Přitom jsem ani jednoho, na rozdíl, od něj ani jednou neudeřil v hospodě. Ale třeba to přijde. Jsem jednoduchý člověk se sklony k alkoholismu, stát se může všechno.

Knižní díra:
Máš nějakého stalkera nebo stalkerku?
Franta:
Nemám. Asi nejsem tak slavný. Jistě, dostávám nějaké ty nahé fotogafie a tak, ale vždycky je to v rozumné míře a přijde mi to roztomilé.

Knižní díra:
Jenom od žen nebo i od chlapů?
Franta:
Jenom od žen. Myslím, že v mých knihách se tak nějak dost výrazně projevují mé sexuální preference, i když lidi s různými projevy sexuality mám rád, což je asi důvod, proč mé hrdinky bývají dost často bisexuální a stačí vzpomenout na Dianu. Myslím, že to je nejoblíbenější transsexuální akční hrdina všech dob, skromně se domnívám, a jsem za to rád.

Knižní díra:
Ve svých titulech máš témata démonické detektivky, cyberpunk, upírské sci-fi, pohanskou kulturu, post-apo sérii, neplánuješ napsat něco o zombících? V české literatuře je to tak trochu mezera na trhu.
Franta:
Zombíci se objevují třeba ve Velkých problémech v Malém Vietnamu. Každopádně někdy za měsíc se objeví antologie nejlepších současných českých autorů fantastiky mladé a střední generace Ve stínu Apokalypsy, která navazuje na loňskou úspěšnou antologii Ve stínu Říše a tam mám právě zombie povídku.

Knižní díra:
Jak vypadají zombíci v tvém podání?
Franta:
Žádné spoilery, přece. :-)

Knižní díra:
Všichni víme, že pokud se chce někdo živit jako spisovatel, musí jíst trávu a kameny. Máš nějaký melouch k psaní?
Franta:
Obchoduji s polským salámem.

Knižní díra:
Kolik to nese?
Franta:
Hele, jsi nějaká vlezlá. Děláš pro Babiše?

Knižní díra:
Tak pardon, máš v literatuře nějaké guilty pleasure, něco co se ti libí, ale stydíš se za to?
Franta:
Mně se líbí všechno a za nic se nestydím. To je jak v sexu.

Knižní díra:
Jakou knížku ti mamka čítávala na dobrou noc?
Franta:
Zápisky o válce galské. My doma moc knih neměli, dalšími možnostmi byli Mein Kampf a Kapitál. V tom volbu Caesara oceňuji.

Knižní díra:
V jednom rozhovoru jistý muž, který se údajně rád za tebe vydává, řekl, že vaše oblíbené jídlo je okurkový salát? Popíráš to nebo s tím souhlasíš?
Franta:
Zabil bych a do polského salámu namlel kohokoliv, kdo by se postavil mezi mě a okurkový salát.

Knižní díra:
Jako rodačka z Ostravy, která mnohokrát byla v Bruntále, bych ráda znala přesnou adresu domu, kdes vyrostl, abych tam mohla z vlastních zdrojů postavit mramorovou bustu. Řekneš nám ji?
Franta:
Samozřejmě, že ne. Žije tam můj bratr Josef. Je to zlý samotář, a když se někdo ptá na mě, namele ho do salámu. Jsi mladá, nechtěj zemřít.

Knižní díra:
Co si myslíš o momentálním přemnožení divočáků v českých lesích a jak bys ho řešil ty? Namlel bys je do polského salámu?
Franta:
Samozřejmě. Co myslíš, že se do polského salámu dává?

Knižní díra:
Brečel jsi někdy u nějakého filmu? Pokud ano tak u kterého?
Franta:
U Gone, Baby, Gone. A hele, nejsi nějaká vlezlá? Vraťme se radši k šukání a pomlouvání recenzentů.

Knižní díra:
Ty šukáš recenzenty?
Franta:
Bylo to jenom jednou a byl jsem opilej. A byla to žena. Doufám.

Knižní díra:
Dostal jsi za to alespoň dobrou recenzi?
Franta:
Už jsem jí nezavolal, takže co myslíš?

Knižní díra:
Jakou největší ostudu jsi kdy ve škole udělal?
Franta:
Mám tu nějaký videa, ale potom, co bych ti je pustil, bych tě musel zabít. Jinak já byl ve škole slušný kluk. Ostudu jsem dělal hlavně po večerech. Jednou jsme se s kamarádkou opili, neměli na cigára a pokusili se vyloupit banku. Naštěstí ochranka byla rozumná a potom, co jsme jim poblili boty, nás vyvedli ven, dali mi přes držku a dál to nehrotili.

Knižní díra:
Kdyby ti zbýval poslední den života, jak bys ho chtěl prožít?
Franta:
Nějaký jednoduší otázky jako je smysl života tam nemáš?

Knižní díra:
No tak dobře, jaký je smysl života?
Franta:
Nevím.

Knižní díra:
Na co tě ještě nikdo v rozhovoru neptal?
Franta:
Na smysl života :-)

Knižní díra:
Myslím, že jsme vyčerpali všechny otázky. Chceš něco vzkázat veganům?
Franta:
Že když dojdou kanci, můžou můj polský salám jíst i oni.

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama