Andy Weir: Marťan

6. října 2018 v 11:24 |  SCI-FI

"Jsem první člověk, který zůstal sám na celé planetě."

Alex:

Film, který vyšel již v roce 2015 jsem viděla hned na premiéře. Chtěla jsem si přečíst i knihu, ale vždy se našla výmluva, proč sáhnout po něčem jiném. A teď, když jsem si ji konečně v té knihovně našla a přečetla, opravdu lituji, že jsem to neudělala už dřív. S tak neuvěřitelně dobře popsaným sci-fi jsem se totiž ještě nesetala.

Ve zkratce se jedná o příběh kosmonauta, který se svou posádkou přistál na Marsu, ale po několika dnech umírá kvůli písečné bouři, při které jeho přátelé stihnou nastoupit do rakety a odletět z té kruté planety. Nebo vlastně neumírá, ale jeho kolegové a celá Země mají své důvody k přemýšlení, že je mrtvev. A on, Mark Watney, musí na té osamělé planetě nějak přežít. Když se tu zprávu dozví i NASA, nemůžou dělat nic jiného, než ho bezmocně pozorovat a doufat, že mladý biolog něco vymyslí...

Andy Weir do této knihy vložil všechnu svoji genialitu a vznikla z toho neopakovatelné dílo. Ty vědecké popisy všech částí jeho "dopravních prostředků", výbavy, jeho mysli na planetě, kde je naprosto sám a všech dějů, které vykonává byly brilantní. Dokázal zajímavě a napínavě popsat dokonce pěstování obyčejných brambor, a to už je co říct! Nebo třeba vaření!

"Den jsem zahájil nicotným čajem. Nicotný čaj se vaří snadno. Nejdřív ohřejete vodu a pak do ní přidáte nic."

A celkově to, že kniha byla psána v deníkové formě, mně vůbec neodradilo, naopak. Když Marťan píše do deníku svými slovy, co za den prozkoumal, co vynalezl a co kam přišrouboval, kam ujel na svém přeupgradovaném roveru a jaké otravné disco byl přinucen poslouchat, dodáva to knize trochu více života a humoru. A také to tuto fikci zjednodušuje pro ty, kterým už ty "děsivé" vědecké řeči nelezou do hlavy.

Moje konverzace s NASA ohledně recyklátoru vody byla nudná a plná technických detailů. Proto vám ji shrnu.
Já: "Očividně se něco ucpalo. Co kdybych ho rozebral a podíval se na vnitřní potrubí?"
NASA (po pěti hodinách rozjímání): "Ne. Posereš to a zemřeš." A tak jsem ho rozebral...
Já: "Rozebral jsem to, našel problém a vyřešil ho." NASA: "Blbče."


Kdybyste se ptali na akci, tak vám můžu prozradit, že té tam bylo hodně. Samozřejmě s momenty napětí, kdy se budete bát za osud hrdiny a bude se chtít podívat na konec, abyste zjistili, co se tam stane.

"Ano, lepící páska funguje ve skoro-vákuu. Lepící páska funguje kdekoliv. Lepící páska je kouzelná a měla by se uctívat."

A když už zašla moje řeč, nebo spíš moje písmo ke konci knihy, také vám o tom něco málo prozradím. Pro ty, kteří viděli film, může být překvapením, že je v knize ten konec tak otevřený, krátký a bez zbytečných komentářů, které mi samozřejmě vůbec nechyběly. Proto jsem s tím byla opravdu spokojená.

Takže určitě knihu všem doporučuji, protože Andy potěší nejenom každého sci-fi fanouška...

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama