František Kotleta: (Tomáš Kosek 2) Velké problémy v Malém Vietnamu

22. srpna 2018 v 11:21 |  EROTIKA

- "Nebude stačit, když si ho vyhoníte?"
- "Honění není sex."
- "V náboženské výchově nás učili, že je."
- "Tak to vám lhali. Rychle, paní Chlumská, kuřte."
- "Sakra, tak jako zamlada, když jsem začínala na ministerstvu průmyslu."

Maya:

To, že je Kotleta sázka na jistotu, když potřebujete něco lehčího a chcete se u toho dobře bavit, je snad jasné každému, který odhodlal a přečetl si od něj alespoň vzkaz na ledničce. Ten člověk umí psát. Možná nebudou jeho knihy za 500 vázat do kůže nenarozených jehňátek a zdobit zlatými písmenky (i když jeden nikdy neví, lidé jsou na to divní dost), ale dnes v téhle době patří Kotleta už trochu ke kultu. Už jen proto, že nikdo pořádně neví, kdo to je. A vlastně je nám to jedno. Máme ho rádi, i když pravděpodobně vůbec není z Bruntálu, máme ho rádi, i když nebyl zavřený v heřmanické věznici za to, že zmlátil policajty, kteří mu přišli uspat jeho oslavu narozenin, protože si mysleli, že na ní adorují Hitlera, máme ho rádi, i když pravděpodobně není potomkem Michaila Gorbačova a agentky CIA.


Pokud je mezi vámi někdo, kdo vůbec netuší, kdo to Kotleta je, doporučuji se nejprve mrknout na toto, protože mě nebaví neustále všem vysvětlovat, co to je splatter-punk a kdo to byl Kulhánek.

Máte přečteno? Výborně, tak můžem pokračovat dál a vrhnout se na další bod. Velké problémy v Malém Vietnamu je druhý díl trilogie o okultistickém detektivovi Tomáši Koskovi. Jako obvykle je na obálce nějaká polonahá coura, co nemá nic společného s dějem. Nečetli jste první díl? Ach jo, s vámi je taky práce. Najdete ho zde.

O čem je "Vietnam"?
Ve světě se začnou ztrácet dcery vysoce postavených vládců země. Do toho Gibsonovi a Hortovi jebne v pali a snaží se Koska zabít. Proč, to nikdo nechápe. Moc spojenců už chudák Kosek nemá. Jen starou dobrou prsatou šéfovou Kláru Chlumskou. Dokonce i ta jeho zrzavá prostitutka se na něj vykašlala a vrátila se zpět do bordelu. Stopy vedou pochopitelně zas k nějaké prastaré sektě a proroctví o konci světa. Vždycky musí být nějaké proroctví o konci světa, protože to by nebylo fantasy, že?

"Nějak dlouho mu to trvá. Že on ji místo vyslýchání šuká?"
"U Gibsona nikdy nevíš," pokrčil rameny Hort a zašklebil se.
Kývl jsem na číšnici a rukou poručil ještě jedno pivo. Svým parťákům bych to nikdy nepřiznal, ale nizozemské mi chutnalo víc než české. Gibson se v kabince nacházel už skoro tři piva, což mohlo být přes půl hodiny. Do vedlejší kabinky, klasické výkladní skříně, tak typické pro Amsterodam, už postupně vešli a zase z ní vyšli dva chlápci a teď před ní postával nějaký německý důchodce. (Němce poznám už z dálky podle upnutých svetrů a výrazu typu: "Sorry za toho Hitlera, ale zdálo se to jako fakt dobrej nápad," který nasadí vždycky, když jsou v nějaké cizí zemi, již válcovaly jejich tanky.)

V čem je to jiné oproti Příliš dlouhé swingers party?
No řekla bych, že celý příběh druhým dílem začal zrát jako trapistické pivo. Už to nejsou nelogicky na sebe navazující random povídky, celá kniha se věnuje jen jedné lapálii a tak je příběh o dost ucelenější. Pochopitelně to má pozitivní účinek na děj. Už to není jen o tom, že Kosek jde někam, zklátí tam někoho, pak tam někdo umře a jde se domů. Ne, že by mi toto u Swingers party doslova vadilo, ale díky tomu, že už se to nedrží stejného konceptu, je kniha podle mého dost hodnotnější.

Gibson se válel na podlaze v kaluži krve, jejíž pořádný cákanec se dostal až pod roletu. Měl roztrženou košili. Původně byla bílá. Teď zčervenala nasáklou krví. V ruce držel hrdlo rozbité láhve od šampusu. Nad ním se tyčila úplně nahá žena s dírou v břiše. Na to, jak velká ta díra byla, stála nečekaně pevně. Z otvoru v břiše jí dokonce lezla střeva. Kousek jich přečníval až nad Venušin pahorek.
"Tirangan sarachkan zebran," mumlala v jazyce, kterému jsem vůbec nerozuměl, a rozpřahovala nad ním ruce.
"Gibsone?"
"Doraz tu píču," zavrčel můj parťák.
Dvěma výstřely jsem jí proděravěl i obličej. Jedna rána prošla skrz nos a vyšla týlem ven. Zastavila se až ve stěně. Druhá skončila skoro uprostřed čela a uvízla někde uvnitř.Prostitutka se na mě podívala zbylým okem, jako
bych snad mohl za celej její posranej život, a pak se skácela na Gibsona.
"Kurva, sundej to ze mě! Teče z ní hromada sraček," vrčel můj kolega zmítající se pod nahým tělem. Vzal jsem prostitutku za ruku a odtáhl ji vedle. Bezvládná ruka mě najednou stiskla a to zbylé oko se na mě opět podívalo.
"Šankcu!" vyjekla a pak pohodila hlavou ke Gibsonovi.
Přiložil jsem jí pistoli k týlu, ale další výstřel už nebyl potřeba. Přestala se hýbat. Tentokrát definitivně.
"Teda, Gibsone, kámo, tady jsou zvyklý na ledacos, ale na tohle nejspíš nebudou mít ani ceník," ozval se za námi Hortův hlas.

Pochopitelně, nečekejte zázraky, Kotleta nikdy nebude psát kvalitní literaturu. Žánrově to vždy bude brak. Ale dobrý brak. Hodně dobrý.

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama