František Kotleta: Lovci

6. června 2018 v 0:23 |  SCI-FI


"Každý padouch v tomhle městě touží po tom, aby se stal superpadouchem. Stačí trocha genetické mutace tady, pár kybernetických vylepšení támhle a hlavně ego větší než kráter, co zůstal z východního Slovenska. "

Maya:

Pro fanoušky cyber-punku je tento počin od Františka Kotlety jako stvořený. Stylově je napsaný opět klasickou kulhánkovinou, ale to už nějak ke Kotletovi patří stejně jako k Hannibalu Lecterovi vykosťovací nůž. Pokud jste nic ze splatter-punku nečetli, psychicky se obrňte, protože už v první kapitole zemřou mraky lidí. A co je horší, vy se tomu ještě budete smát.
Děj se odehrává v Praze roku 2050. Hlavní hrdinou je Petr Mlejnek, kyberneticky augumentovaný frajer pracující pro federální policii, která bojuje s dalšími vylepšenými frajery. Na to potřebuje nejen super tělo, které tento boj vydrží, ale taky super zbraně.


"Hele, jestli tohle má být striptýz, tak by ses měl trochu vlnit do rytmu a víc kroutit zadkem," prohlásil jsem překvapeně a čekal, kdy si začne sundávat i kalhoty.
Nezačal. Místo toho stiskl rucce v pěst, zatnul zuby, a z jeho těla vyjely malé štílhlé železné bodce.
"To mě podrbej na koulích ocelovým kartáčem," zaklel jsem překvapeně.
(...)
Navzdory těm rokům v OBVT jsem pořád nedokázal pochopit, jak ze sebe někdo dokáže dobrovolně udělat takovou stvůru. "Sebenenávist a touha po bolesti," tvrdil náš psychiatr Petr Brázdil, ale těžko říct. Taky tvrdil, že za hemoroidy může špatný vztah s otcem, a vyhodili jej poté, co se snažil navázat intimní vztah se strážní fenkou německého ovčáka.
(...)
"Říkají mi Dikobraz," prohlásil chlápek hrdě.
"No nekecej, a jak na to přišli?"




Kolem boje s augumentovanými teroristy se točí prakticky celý příběh. Pro jednou ale od Kotlety nečekejte nic tak hlubokého jako bylo Bratrstvo krve, které podle mě ještě stále žádným jiným počinem nepřekonal. S hlavním hrdinou Lovců jsem se moc nemohla sžít. Jednak mi proti Bezzemkovi v Hustým nářezu přišel prostě jako typický mazácký polda bez nějakých hlubších a zajímavějších charakterových rysů, a možná to z části bylo i tím, že jakožto ženská potřebuji někoho v knize nepokrytě obdivovat, a Mlejnek byl na mě prostě už moc starý (Vím, že Bezzemek má asi 700 let, ale víte, jak to myslím.) Ani žádná z ostatních postav mi nebyla nijak extra sympatická, takže mi kolikrát ani nebylo líto, když zase jako obvykle někoho zabili. Což je ostatně u Kotlety tak nějak jistota, jakmile si někoho oblíbíte, tak do minuty zkape.

Nicméně tím se rozhodně nesnažím říct, že kniha nestojí za to. Stojí a hodně. Zase můžete jako obvykle čekat boje, boje a další boje, létající hlavičky a ručičky, sex a kozaté ženské plavoucí v obřím akváriu, černý humor, u kterého se budete stále ohlížet, jestli vám mezitím nevykradl byt a chytré bohaté Židy (To je takové klišé. Upřímně, slyšel někdy někdo o blbém a chudém Židovi? To je asi stejně časté jak prázdný Kaufland ve čtvrtek ráno.)

Dějově to bylo klasické akční sci-fi. Kdyby se to někdy natočilo, bylo by z toho příjemně strávená hodina a půl. Takhle z toho byla dvě příjemně strávená odpoledne. Kotleta se prostě čte tak nějak sám, že se ani moc nemusíte snažit a než se nadějete, je konec knihy a vy si říkáte "Co to sakra? Takhle rychle jsem do sebe knihu už dlouho nenaházel!"

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama