E. L. James: Padesát odstínů blbosti

5. června 2018 v 23:58 |  EROTIKA

Prakticky stmívání. Akorát se špatným sexem.

Maya:

V dnešní době se už z FSOG stalo takové memečko, že představovat ho by bylo stejně nadbytečné jako zkoušet, jestli vám chutná salko. Ve zkratce je to pokus staré báby ve středních letech o erotickou knihu. Mohu zodpovědně prohlásit, že na ni hodlám nadávat zaslouženě. Jednak jsem se poctivě s utrpením přelouskala všemi díly a jednak (ale pšt, to je tajné) mám o BDSM už nějaké povědomí z vlastní zkušenosti. A ne, TAKTO TO OPRAVDU NEVYPADÁ.

Ale hezky popořadě, Anastasia jakožto studentka vysoké školy se hned na začátku knihy seznámí se svým princem z pohádky, bohatým, krásným, chytrým, úspěšným, okouzlujícím, moudrým, bla bla bla...na první pohled se do něj zamiluje, načež se rozhodne roztáhnout před ním nohy a darovat mu své enormě zabobřené roští, ve kterém se ještě neschovával žádný jiný had. Ten, poté co si poprvé čichne k jejímu neoholenému rozkroku, už nemůže nikdy šu...teda pardon, milovat jinou.

A takhle spolu banánují všechny tři knihy. Nechci, ať dospějete k mylnému závěru, že si jako nerada čtu o sexu. Mám ho ráda, ráda se o něm bavím, ráda ho provozuji, ráda se v něm vzdělávám a ráda si o něm čtu. Ale asi k životu potřebuji, aby byl příběh i sex samotný popsaný reálněji. Už jsem se setkala s filmem, kde si to hlavní protagonista rozdával s vědeckým experimentem, z části zvířetem, z části člověkem a z části ještě nečím, které od malička vychoval. Takže něco jako cyberpunková obdoba zoofilního incestu. A upřímě i to vypadalo uvěřitelněji a skutečněji než to, jak je popsaný sex v FSOG. Tam mi to dost připomnělo textová RPG s dospívajícími třináctkami, které sex ještě ani neměly, ale představují si, že takhle nějak funguje. Z čtení FSOG jsem nabyla pocitu, že E. L. James nikdy žádný pořádný (a už vůbec ne BDSM) sex ani nezažila a hlavní pleskací scény pouze zkopírovala s nějakého hodně špatného porna.

Co do psychologie postav, Anastasia je prostě ultimátní lopata. Jakožto panna si vehementně strážila svou zarostlou jeskyni téměř po celou vysokou, aby ho pak dala naprosto random chlapovi, kterého zná asi 14 dní. Její kámarádka jí ještě před tímto vytouženým rande dá radu, aby si alespoň oholila nohy. On ji poté chce zasvěcovat do tajemství drsné soulože, ale dívčina o tom nic neví. Nikdy neslyšela pojem "submisivní" nebo "bandáž". Přestože studuje anglický jazyk, její slovní zásoba se pohybuje na úrovni ponorkou přimáčknuté mořké okurky. Tak on ji koupí laptop, aby si to měla kde zjistit. Protože ona na univerzitě očividně doteď počítač vůbec nepotřebovala. A pak si píší e-maily. Ne sms, nebo že by si dopisovali přes messenger, whats up, skype nebo dokonce i to blbé a předpotopní icq. Ne, oni si píší maily. V dnešní době. Prakticky, když nenocují u chlupaté studánky, tak si dopisují. A to je ještě nudnější než ten sex, protože utoho se člověk může alespoň smát, jak je špatně napsaný.

Christian je zase stylizován do ubohého týraného chlapečka, kterého zenužívala přestárlá domina, a proto si to teď kompenzuje na ženských, které vypadají jako jeho feťácká máti. Jak se říká "Freude, Freude, vždycky na tě dojde." Celá jeho postava má tolik klišé jako milionů, a tenhle sexuální Don Juan s tvrdou ocelí dvacet čísel se do tupé, nevýrazné a úplně neschopné Anastasie bezhlavě zamiluje.

Kdybych tady měla psát všechny důvody, proč tímto dílem naprosto pohrdám, asi bych se dostala na stejné množství bodů jako v pánské recenzi. Snad bych připsala dva, které tam nebyly, a které mě asi vytáčely nejvíce hned po těch všech ostatních:

1) Takhle se opravdu nepřipravuje čaj ty gastronomický barbare!
2) Ty namachrovaná pseudospisovatelko, zjisti si proboha něco o autech! Žádný multimiliardář by si takové laciné plechovky nikdy nepořídil, když si může dovolit Bugatti Veyron nebo zmodernizovanou verzi King Tigeru.

E. L. James vkazuji slova Ladislava Stroupežnického: "Nepište pokud možno vůbec." Pěkně prosím. Prstíčkem hrabu.

Kristína:

Fifty shades je pre mňa ekvivalent koláča, o ktorom mi teta v kaviarni tvrdí, že je čokoládový, ale keď si ho objednám, zistím, že je plný želatíny, hrozienok a ďalšieho svinstva, o ktoré som teda rozhodne nestála. Nech ma pani presviedča, že poleva je čokoládová, čo z nej mám, keď sa mi do nej neustále montuje nejaká ovocná chuť? Platím si za čokoládu, chcem čokoládu, koniec debaty.

Keď vyšla prvá časť, fakt som sa tešila. BDSM romány sa nepíšu každý deň (vlastne píšu, len sa o nich toľko nevie, k tomu sa ešte dostanem). Malo mi byť hneď podozrivé, že sa kniha stretla s tak ohromným úspechom. Asi ťažko by pri nej pubertiačky vzdychali, keby popisovala reálne praktiky, pravda? Tiež som mala zbystriť pozornosť, keď vyšlo najavo, že román je pôvodne fan fiction na Twilight. Ale nie, bola som ako jeleň vo svetle reflektorov, ktorý si myslí, že sa to k nemu blíži jeho žiarivá budúcnosť, než ho tá žiarivá budúcnosť rozťahá po vozovke. A tak mi treba.

Knihu som začala čítať so záujmom a bez predsudkov (to bolo v dobe, kedy bol jej masový úspech v našich končinách len na štartovacej pozícii). Po prvej kapitole som začala listovať, aby som sa dozvedela, kedy konečne začne ten sex. Po prečítaní danej časti som preskočila na ďalšiu podobnú. Potom mi došlo, že to asi tiež nebude žiadna hitparáda, prelistovala som ešte na koniec, aby som zistila, či naši vyhrajú, prečítala si záverečnú kapitolu a toto božské veľdielo hodila do kúta.

Keby ste to doteraz ešte nepochopili, kniha je neuveriteľná sračka. Nejde o to, že je romantická, aj romantické príbehy sa dajú napísať dobre. Ale ak existuje niečo, čo z duše neznášam, tak keď sa dielo hrá na niečo, čím nie je. Nie, Fifty Shades of Grey nie je výnimočná kniha, je úplne všedná a obyčajná a podobných príbehov denne vznikajú na svete stovky. Jediné, čo román má, je obrovská marketingová kampaň, inak by veľmi ľahko zapadla medzi paperbacky z Červenej knižnice.

Už sa vám v kútikoch úst tvorí pena a chystáte sa rozčuľovať, že však vy ste to predsa čítali a vám sa to páčilo a vôbec nezáleží na nejakej hlúpej reklame? Dobre, mám pre vás druhý dôvod, prečo knihu toľko žien miluje. Odpoveď sa skrýva v hlavnej hrdinke.

Ana je asi tá najnudnejšia, najobyčajnejšia, najnaivnejšia literárna postava v celom knižnom vesmíre. Občas som si priala, aby bola reálnou osobou a ja som jej mohla uštedriť zo tri výchovné facky, aby sa už konečne spamätala. Nemá v sebe žiadnu osobnosť, žiadnu vášeň, či charizmu. Nie je vtipná, rozhľadená, ani nejako extra inteligentná. A čitateľky sa potom v duchu upokojujú, že je vlastne celkom v poriadku byť šedou myškou, lebo presne po takých bažia krásni mladí milionári. Potom pozrú vedľa seba na chrápajúceho manžela či priateľa s chlpatou hruďou a veľkým pupkom, povzdychnú si a pretočia na ďalšiu stránku. Jedného dňa to príde...

Ťaví prd príde! V reálnom živote by o podobnú ženu žiadny schopný, skúsený, zaujímavý muž ani len okom nezavadil. Hoci tu si zase musím trošku odporovať, konkrétne u Christiana je trochu pochopiteľné, prečo po Ane ide. Predsa len, je dominantný a má rád utiahnuté sliepočky bez názoru, lebo ich môže ovládať. Okej, ale z čoho potom vznikla tá láska? Do čoho na nej sa zamiloval? Vysielam túto otázku do éteru a ak mi na ňu niekto predloží rozumné odpovede, odmením ho svojou neskonalou úctou.
O tom, že kniha je napísaná neskutočne diletantsky, sa už ani nejdem dlhšie zmieňovať.

Občas, keď ma život prestáva baviť, zablúdim na stránky kníhkupectiev a čítam si názory na knihy. Pri Fifty Shades of Grey som sa nespočetnekrát stretla s poznámkou, ako sa čitateľky pri knihe od hanby červenali - a to teda nie sú žiadne puritánky! Dámy, ak ste sa pri tejto knihe červenali, potom puritánky ste! Tvárite sa, ako keby ste celý život obšťastňovali drahého len v misionárskej polohe. Ak to tak naozaj je, potom vás ľutujem. Ale chcem, aby ste mali život pestrejší, preto ak sa naozaj chcete pri čítaní červenať a otvárať ústa v nemom úžase, prečítajte si Príbehy o O alebo Sleeping Beauty. A ak chcete romantický film o BDSM, prosím, pozrite si Sekretárku, neberie sa vážne a je v nej viac psychológie ako vo všetkých častiach tejto série.



 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama